Ing. Lenka Bednářová (roz. Miková)

Po úspěšném absolvování střední školy vedly její kroky na Vysoké učení technické v Brně, kde v roce 2015 dokončila studium oboru stavebně materiálové inženýrství. Studium na VUT jí otevřelo dveře do světa moderních technologií, výzkumu i stavební praxe. Přesto ji osud i srdce stále táhly zpět – k místu, kde to všechno začalo.

A tak dnes působí opět tam, kde kdysi stála jako studentka – na Střední průmyslové škole stavební v Lipníku nad Bečvou, tentokrát však už v roli učitelky odborných technických předmětů.

Sama o svém studiu na "stavebce" říká:

Když se ohlédnu zpět na svá školní léta na „lipenské stavebce“, vybaví se mi směsice vzpomínek, které mi i dnes vykouzlí úsměv na tváři. Nebylo to jednoduché období – nároky byly vysoké, projektů i výpočtů nespočet. Ale právě díky tomu jsme se naučili překonávat překážky a držet při sobě.

Měli jsme skvělý, soudržný tým spolužáků, který se dokázal semknout v každé situaci. Nad námi pevně a spravedlivě držela ochrannou ruku naše třídní učitelka paní Bačová, žena s respektem i srdcem, která dokázala z naší třídy vytvořit skutečnou partu.

Dnes, s odstupem času, vím, že právě SPŠ stavební v Lipníku nad Bečvou mi dala víc než jen technické znalosti – naučila mě odpovědnosti, spolupráci a vytrvalosti. A tyto základy se mi osvědčují v každém dalším kroku mé profesní i osobní cesty.

Proto Je pro mě velkou ctí a radostí předávat své zkušenosti nové generaci studentů a vidět, jak i v jejich očích jiskří nadšení pro obor, který mám tolik ráda.

SPŠ stavební Lipník nad Bečvou – škola, která staví nejen budovy, ale i charaktery

Na kterého učitele ze své střední školy dodnes ráda vzpomínám a proč?

Nejčastěji se spolužáky vzpomínáme na naši třídní učitelku paní Bačovou, která byla skutečným srdcem našeho kolektivu. Dokázala v nás probudit odpovědnost, ale zároveň lidskost a soudržnost – uměla být přísná i laskavá přesně ve chvíli, kdy to bylo potřeba.

A pak samozřejmě na pana Beláka. Jeho trpělivost byla nekonečná – nevzdal to, dokud jsme látku nejen pochopili, ale dokázali ji „selským rozumem“ převést do praxe. Právě díky němu jsme se naučili chápat stavebnictví ne jako soubor pouček, ale jako živý a logický obor, který dává smysl.

Jak náročné pro mě bylo najít si práci po ukončení studia?

Upřímně – o práci, praxi ani brigádu ve stavebnictví nouze nikdy nebyla a nikdy nebude. Tento obor nabízí široké možnosti a příležitosti pro každého, kdo má chuť se učit a rozvíjet. Stačí, aby člověk chtěl a měl pro danou problematiku opravdové nadšení – dveře se pak otevírají téměř samy. 

Jste v kontaktu se svými bývalými spolužáky?

Ano, s většinou spolužáků jsme stále v kontaktu. Pravidelně si voláme, píšeme a sledujeme, kam nás život a profesní dráhy zavedly. S některými se potkávám i v rámci pracovních projektů, s jinými zase mimo profesní sféru, jen tak – po lidsku.

Mnoho spolužáků dnes žije a pracuje mimo náš kraj, přesto se snažíme udržovat vazby a společné vzpomínky na lipenskou stavebku. Je krásné vidět, že i po letech nás spojuje něco víc než jen školní lavice – přátelství, která přetrvala čas.